Lidl znovu zvyšuje mzdy svým zaměstnancům, čímž se platy pokladních stávají konkurenceschopnými i ve srovnání s vysokoškolsky vzdělanými pracovníky.
Lidl, jeden z nejúspěšnějších obchodních řetězců v Česku, oznámil další zvýšení mezd svým zaměstnancům, což zahrnuje i prodavačky. Od začátku roku 2024 se jejich platy zvýší alespoň o dva tisíce korun. Toto navýšení platů se týká i dalších pracovních pozic v řetězci, včetně skladníků. Zatímco zaměstnanci pracující v provozu obdrží zvýšení od ledna, ostatní zaměstnanci od března.
Tato změna potvrzuje, že příběhy o vysokých platech pokladních v Lidlu nejsou jen mýty. Je třeba podotknout, že i ostatní obchodní řetězce pravděpodobně zareagují podobným způsobem.
Sektor maloobchodu, který byl ještě před několika lety považován za jedno z nejhůře placených odvětví, nyní zažívá rychlý nárůst mezd. K ilustraci, v roce 2016 bylo průměrné měsíční hrubé výdělky pokladního 12 500 korun považováno za neadekvátní. Dnes začínají prodavači v Lidlu s platem 30 700 korun, který po třech letech stoupne na 34 000 korun. V Praze jsou tyto částky ještě vyšší. Ve skladech dosahují mzdy téměř 40 000 korun měsíčně. V roce 2023 je minimální mzda 17 300 korun a průměrná mzda 42 658 korun. Z toho vyplývá, že mzdy prodavačů v obchodních řetězcích se nyní pohybují mezi minimální a průměrnou mzdou, přičemž zkušenější zaměstnanci se blíží k průměrné mzdě.
Důvody pro štědré odměňování v tomto sektoru jsou různé. Některé souvisí s velkými zisky, které řetězce dosahují, a částečně i s navyšováním cen a marží. Jiné důvody spočívají v povaze práce, která je jednotvárná, fyzicky náročná a pro pokladní velmi vyčerpávající. Navíc zaměstnanci obchodních řetězců často pracují do pozdních večerních hodin, o víkendech a svátcích.
Co se týče vzdělání, práce prodavačky v Lidlu nevyžaduje speciální kvalifikaci, ale jejich mzda je stanovena podle situace na trhu práce. Tento trend byl zahájen po medializované akci tehdejšího premiéra Sobotky, který vyzýval k lepšímu ohodnocení zaměstnanců v maloobchodních řetězcích.
Na podzim tohoto roku demonstrovali vysokoškolští pedagogové v Praze s požadavkem na vyšší mzdy, přičemž jeden z transparentů zněl: 'Dostat aspoň to, co prodavač Lidlu.' Tento příklad ukazuje, že odměňování v Lidlu se stalo referenčním bodem dokonce i v akademickém prostředí.
Je znepokojivé, že vysokoškolští učitelé nemohou dosáhnout mzdové úrovně pokladních v Lidlu, přestože pro akademickou dráhu je nutná dlouhá a náročná příprava. Studenti investují do svého vzdělání jak finančně, tak mentálně, a očekávají, že jejich práce bude adekvátně oceněna. Situace, kdy jsou lidé na akademických pozicích odměňováni podprůměrnými platy, je neudržitelná. Prodavačka v Lidlu se tak stává symbolem boje za lepší postavení zaměstnanců vysokých škol a poukazuje na nutnost starat se o blaho těchto pracovníků. Jinak hrozí, že budeme mít skvěle vybavené supermarkety, ale nedostatek vědeckých talentů, kteří by posunuli naši společnost vpřed.