Obvinění Vratislava Mynáře za dotační podvod vyvolává otázky o spravedlnosti. Státní zástupci často navrhují mírnější tresty pro významné osobnosti, což může podkopávat důvěru veřejnosti v právní systém. Pro Mynáře žalobce požaduje pouze podmínku a pokutu.
Vratislav Mynář, bývalý hradní kancléř, čelí obvinění z dotačního podvodu a zneužití finančních zájmů Evropské unie, ale navrhovaný trest od žalobce Martina Malůše je nečekaně mírný. Přestože za podobná obvinění hrozí trest odnětí svobody v rozmezí dvou až osmi let, státní zástupce se rozhodl pro podmínečný trest trvající tři až čtyři roky a peněžitou pokutu ve výši 10 milionů korun.
Tato kauza znovu otevírá debatu o možném dvojím metru ve stíhání, kdy pro prominentní osobnosti platí jiná pravidla než pro běžné občany. Kritici argumentují, že takové rozhodnutí oslabuje váhu obžaloby a snižuje důvěru veřejnosti v nezávislost a spravedlnost soudního systému. Mynář a jeho právní zástupce, Lukáš Trojan, se k obsahu obžaloby nevyjádřili, zdůrazňujíce právní omezení spojená s případem.
Obžaloba tvrdí, že Mynář ve své žádosti o dotaci pro stavbu penzionu Malovaný v Osvětimanech neuvedl pravdivé informace, což vedlo k nesprávnému přidělení finančních prostředků ve výši téměř 6 milionů korun. Podle Mynáře však nedošlo k žádnému zatajení informací, a odmítá, že by se dopustil jakéhokoli protiprávního jednání. Celý případ tak přispívá k dalšímu zkoumání, jak jsou v českém právním prostředí aplikovány zákony na vysoké úředníky a co to znamená pro obecnou percepci spravedlnosti.