Česká vláda plánuje zrušit ekologické příplatky na pohonné hmoty, které by měly být zavedeny za tři roky. Experti však tvrdí, že šance na úspěch jsou minimální, a navíc hrozí pokuty od Evropské komise za neimplementaci potřebné legislativy.
Česká vláda se rozhodla pokusit zvrátit plánované ekologické příplatky na pohonné hmoty, které mají začít platit za zhruba tři roky. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že se na posledním zasedání vlády zabývali možnostmi, jak upravit koncepci zelené politiky a legislativu spojenou s novým systémem obchodování s emisními povolenkami, známým pod zkratkou ETS2. Tento systém by mohl postupně zdražit litr nafty až o 15 korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci prohlásil, že Česko hledá v EU spojence, kteří by pomohli ETS2 zrušit nebo odsunout. Konkrétní kroky však neuvedl a odborníci jsou k úspěchu těchto snah skeptičtí. Podle Tomáše Prouzy, šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu, je implementace ETS2 povinná pro všechny členské státy EU. Opoziční poslankyně Berenika Peštová (ANO) varuje, že neimplementace této legislativy by mohla vést k zahájení řízení ze strany Evropské komise, s možnými pokutami až 1 milion eur a denními sankcemi 15 až 25 tisíc eur za zpoždění.
Evropská komise si je vědoma možných problémů s růstem cen pohonných hmot a zvažuje, že start ETS2 by mohl být odložen až do roku 2028. Jana Krutáková (STAN), šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí, nevidí velkou šanci na jednostranné změny těchto závazků. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová navrhuje zaměřit se na zmírnění dopadů zavedení dalšího trhu s povolenkami prostřednictvím sociálně klimatického fondu, který by podporoval zranitelné domácnosti a malé podniky.
Vládní opozice i někteří koaliční poslanci kritizují, že vláda jedná z populistických pohnutek a že odmítnutí strategických plánů v oblasti energetiky a klimatu, které měly být schváleny před prázdninami, je nevyhnutelné. Tyto plány zahrnují Státní energetickou koncepci, Politiku ochrany klimatu a Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který by měl obsahovat konkrétní kroky na splnění závazků vůči evropskému Green Dealu do roku 2030.
Podle Prouzy je jasné, že Green Deal zrušen nebude, ale je třeba se zaměřit na optimalizaci cílů a odstranění nadbytečné byrokracie.