Veronika Vrecionová - Potřebujeme spravedlivější dotace pro zemědělce

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) se v rámci debaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku s názvem "Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi" vyjádřila k nespravedlivému rozdělování zemědělských dotací v České republice. V současnosti dostává české zemědělství pátý největší balík národních dotací v Evropské unii, přičemž předstihuje i země jako Polsko, Německo a Rakousko. Přesto jsou tyto dotace většinou směrovány k velkým podnikům, zatímco malí farmáři často na podporu nedosáhnou.

Vrecionová upozornila, že zatímco průměrná velikost farmy v Česku byla před čtyřmi až pěti lety přibližně 150 hektarů, evropský průměr činil pouhých 16 hektarů. "Naštěstí se tato průměrná velikost snižuje, dnes je to v České republice 100 až 130 hektarů," uvedla. Podle ní je evropská zemědělská politika nastavena tak, aby podporovala rodinné farmy, což však není kompatibilní s českým modelem. Až 80 procent dotací si mezi sebou rozdělí pouhých 10 procent firem, což Vrecionová označila za nespravedlivé.

Vrecionová vysvětlila, že národní dotace v Evropě musí být schváleny Evropskou komisí, aby se zabránilo nedovoleným podporám. Nejvíce dotací v Evropě dostává Holandsko díky svému intenzivnímu hospodaření. Rozdíly mezi evropskými zeměmi a Českou republikou jsou také v nastavení zemědělské politiky, kdy některé státy více podporují malé zemědělce například zjednodušením byrokratických podmínek. V Česku mohou menší farmáři využít jednodušší nárokové dotace "na hektar", ale často nepožádají o investiční podporu, protože je to pro ně složité.

Vrecionová kritizovala současný stav, kdy velké zemědělské podniky mají výhodu díky své velikosti a často podnikají ve více oborech, což jim umožňuje snadněji splnit dotační podmínky. Navíc platí stejná pravidla pro malé farmáře i velké podniky, což je podle ní nesmyslné. Navrhuje redistribuční platbu pro všechny žadatele na prvních 150 hektarů a zastropování dotací, což by mohlo pomoci i v případě rozšíření EU o Ukrajinu, která je velkým zemědělským státem.

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek souhlasí se zastropováním dotací na 2000 hektarů, což by znamenalo, že podnik s 10 000 hektary by dostal podporu jen na jednu pětinu své výměry. Podle něj miliony korun míří k velkým agropodnikům, které je nepotřebují, a je třeba podporovat malé a střední farmy kvůli jejich odolnosti a strategickému významu.

Vrecionová také upozornila na skrytou podporu velkých podniků, kdy stejné kontrolní mechanismy platí pro malé i velké farmáře. To je podle ní nesmyslné, protože malí farmáři nemají stejné zdroje jako velké podniky. Kritizovala také vysokou byrokracii, která komplikuje žádosti o investiční podporu pro malé farmáře.

Podle ní by se zemědělská politika měla více zaměřit na to, aby farmáři dostávali podpory za to, co od nich společnost potřebuje, jako je odpovědné chování k půdě a krajině. Nová pravidla pro zemědělství nastavují cíle, kterých má být dosaženo, a země si mohou přizpůsobit podporu podle svých potřeb. Vrecionová také varovala, že rozpočet pro zemědělství se v budoucnu bude pravděpodobně snižovat, a vyzvala k omezení byrokracie.

Podle zástupce ředitele Institutu pro Evropskou politiku Europeum Viktora Daňka je současná evropská zemědělská politika často kritizována, ale prošla mnoha změnami. Upozornil také na důležitost potravinové bezpečnosti, což ukázala i ruská agrese na Ukrajině. Více fragmentovaná zemědělská infrastruktura je výhodná i z hlediska bezpečnosti, protože je obtížnější ji zničit při konfliktech.

Vrecionová a Šebek se shodují, že velké agropodniky představují riziko možného rozprodeje zahraničním vlastníkům. Vrecionová také upozornila na neférové praktiky, kdy levná polská jablka zaplavila český trh kvůli řetězcům, které je upřednostnily před místním ovocem.

Podle Šebka by se měla česká zemědělská politika zaměřit na podporu rodinných farem, které mají k půdě a regionu silnější vazby a přispívají k místní ekonomice.