Téměř polovina Čechů splácí půjčku, pětina už zažila exekuci

Bezmála polovina Čechů ve věku 18 až 65 let splácí nějakou formu půjčky, ať už jde o hypotéky, spotřebitelské úvěry, nebo půjčky od nebankovních institucí či příbuzných. Na druhé straně spektra stojí 52 % lidí, kteří nikomu nic nedluží a půjčkám se vyhýbají. Tento rozdíl mezi dlužníky a těmi, kteří půjčky nevyužívají, ukazuje na rozdělení společnosti podle finančního chování.

Murphyho zákon „co se může pokazit, to se pokazí“ často zasáhne domácnosti před výplatou. V případě, že rodina nemá finanční rezervu a dojde k nečekanému výdaji, například k poruše spotřebiče, je nucena sáhnout po půjčce. Tento scénář je běžný pro 35 % české populace.

Přístup k půjčkám se však mění podle příjmů. Lidé s vyššími příjmy jsou ochotnější si půjčovat, zejména na dlouhodobé výdaje, jako je nákup auta nebo bytu. Naopak lidé s nižšími příjmy se půjčkám spíše vyhýbají. Například mezi těmi, kteří mají čistý příjem nad 50 tisíc korun, si nepůjčuje jen 19 % lidí, zatímco u příjmů do 15 tisíc korun je to 46 %.

Lukáš Kulhavý, šéf nezajištěných úvěrů v České spořitelně, radí, aby lidé před čerpáním půjček pečlivě zvážili, jak splátky ovlivní jejich měsíční rozpočet. Doporučuje používat „výdajové pravidlo 50-30-20“, kde 50 % příjmů jde na nezbytné výdaje, 20 % na spoření či investice a maximálně 30 % by mělo být vyhrazeno na splátky půjček.

Ačkoliv exekuce zní hrozivě, v české realitě nejsou nijak výjimečné. S exekucí se buď osobně, nebo prostřednictvím člena domácnosti setkala pětina Čechů. Konkrétně 22,5 % obyvatel zažilo exekuci buď v minulosti, nebo se s ní setkávají v současnosti.

Podle červnových dat Exekutorské komory se počet lidí v exekuci za posledních pět let snížil o 20 %, a aktuálně čelí exekuci 634 tisíc lidí. „Pokles počtu exekucí je způsoben hlavně úspěšným ukončováním exekucí vymožením a zastavením bezvýsledných exekucí,“ říká prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Upozorňuje však, že v poslední době dochází k nárůstu počtu exekucí, a to především kvůli vysoké nezabavitelné částce, která omezuje srážky ze mzdy.

Nejčastějším řešením pro ty, kteří se ocitli v exekuci, je osobní bankrot spojený s oddlužením, což využilo na 30 % dlužníků. Další čtvrtina se domluvila s věřitelem na splátkovém kalendáři. Novela insolvenčního zákona, kterou poslanci schválili, by měla zkrátit dobu oddlužení ze současných pěti let na tři roky pro všechny dlužníky, což by mohlo lidem v exekuci pomoci rychleji se oddlužit.

Exekutorská komora však varuje před některými aspekty novely. „Dochází k nesystematickým legislativním úpravám, které mohou snížit vymahatelnost práva,“ upozorňuje Jan Mlynarčík. Dodává, že nové povinnosti dlužníků mohou znevýhodnit věřitele ve prospěch dlužníků.

Výrazné snížení počtu exekucí se prý podařilo hlavně díky milostivým létům a zastavení bagatelních exekucí, ale nová legislativa by mohla způsobit opačný trend, kdy bude obtížnější pro věřitele získat zpět své peníze. Praktické dopady nové úpravy budou jasné až po jejím zavedení do praxe.