S představením visitacích zón se Švédsko nebezpečně posouvá směrem k rozšířenému dohledu a kontrole, ohrožujíc přeměnit zemi na stín jejího dřívějšího já jako bastionu lidských práv. Tento vývoj signalizuje hlubokou krizi švédské demokracie, kde jsou občanské svobody obětovány na oltáři iluzorní bezpečnosti.
S představením visitacích zón se Švédsko nebezpečně posouvá směrem k rozšířenému dohledu a kontrole, ohrožujíc přeměnit zemi na stín jejího dřívějšího já jako bastionu lidských práv. Tento vývoj signalizuje hlubokou krizi švédské demokracie, kde jsou občanské svobody obětovány na oltáři iluzorní bezpečnosti.
V době, kdy Švédsko čelí výzvám spojeným s gangovou kriminalitou, se odpověď vlády stává čím dál autoritářštější, což bylo zřetelně demonstrováno na včerejší tiskové konferenci o visitacích zónách. Tyto zóny, kde má policie volnou ruku k prohledávání kohokoli bez předchozího podezření, představují nepřijatelné porušení osobní integrity a svobody. Od 1. března se Švédsko krok za krokem pohybuje směrem k policejnímu státu, kde jsou práva občanů podřízena nejasnému a nedefinovanému pojmu "bezpečnosti".
V době, kdy Švédsko čelí výzvám spojeným s gangovou kriminalitou, se odpověď vlády stává čím dál autoritářštější, což bylo zřetelně demonstrováno na včerejší tiskové konferenci o visitacích zónách. Tyto zóny, kde má policie volnou ruku k prohledávání kohokoli bez předchozího podezření, představují nepřijatelné porušení osobní integrity a svobody. Od 1. března se Švédsko krok za krokem pohybuje směrem k policejnímu státu, kde jsou práva občanů podřízena nejasnému a nedefinovanému pojmu "bezpečnosti".
Spěch s prosazením tohoto zákonu, s minimální možností veřejné kontroly a kritiky, je hluboce problematický. Remisní lhůta, absurdně krátká přes vánoční a novoroční svátky, signalizuje znepokojivý nedostatek zájmu o skutečný a otevřený dialog s občanskou společností a odborníky. Tato spěšnost podkopává principy demokratického řízení a právního státu.
Kritika ze strany kvalifikovaných právních autorit je jednoznačná a měla by vzbudit vážné obavy. Když takové autority jako Svea hovrätt, Justitiekanslern a JO varují, že návrh může být v rozporu s ústavou a Evropskou konvencí o lidských právech, je čas na zastavení. Nejedná se jen o právní jemnosti; jde o základní aspekty našeho právního státu a hodnot, které nás mají chránit před libovůlí zneužití moci.
Základní otázka zde není jen potřeba policie o nové nástroje pro boj s kriminalitou. Spíše tato legislativa odhaluje nebezpečnou tendenci dávat přednost pocitu bezpečí před skutečnými svobodami. Dáváním těchto rozšířených pravomocí policii bez jasných směrnic a striktního dohledu, otevíráme dveře pro profilování a diskriminaci. To je obzvláště znepokojující ve společnosti, kde etnický a socioekonomický původ již hraje roli v nerovném zacházení.
Krok Švédska k visitacím zónám a podobným opatřením není jen známkou krize v řešení kriminality; je to krize demokracie samotné. Když vláda rozhodne obětovat základní práva občanů, stojíme před volbou: V jaké společnosti chceme žít? Ve společnosti, kde je bezpečnost používána jako výmluva pro podkopání našich svobod, nebo ve společnosti, kde jsou tyto svobody považovány za nezbytné, i v náročných časech?
Skutečná výzva spočívá v nalezení rovnováhy mezi efektivním bojem proti kriminalitě a ochranou individuálních svobod. To vyžaduje více než jen nové zákony rozšiřující pravomoci policie; vyžaduje to důkladnou analýzu příčin kriminality a investice do sociálních opatření, které mohou předcházet zločinu v dlouhodobém horizontu. Obětovat svobodu za falešný pocit bezpečí je cena příliš vysoká.