Alarmující nárůst bankrotů ve Švédsku: Firmy čelí největší krizi od 90. let, zatímco v Česku úpadky firem klesají.
Ve Švédsku se v posledním roce dramaticky zvýšil počet firemních bankrotů, dosahující nejvyšších čísel od 90. let. Rok 2023 se nesl ve znamení 29% nárůstu bankrotů, což ovlivnilo i jinak finančně stabilní společnosti. Příčinou jsou nejen vysoké úrokové sazby a inflace, ale také hluboká realitní krize, která zemi postihla.
Tento vzestup bankrotů není ojedinělým jevem. Podle odborníků jsou za tuto situaci zodpovědné i vyčerpání finančních rezerv získaných během pandemických státních podpor. Švédsko se tak ocitlo v nejsložitější situaci od 90. let. Inflace a vysoké úrokové sazby, jak upozorňuje referenční agentura UC, vedly k dlouhodobému růstu počtu bankrotů, přičemž pouze v prosinci došlo k jejich téměř čtvrtinovému nárůstu.
Gabriella Goranssonová z agentury UC poukazuje na zrychlený obrat vývoje, kdy se na podzim zdálo, že se situace stabilizuje, ale následně se situace opět zhoršila. Dokonce i firmy, které byly považovány za odolné, nyní bojují s udržením stability. Navíc počet nových startupů klesl na nejnižší úroveň za více než deset let, a to ve více odvětvích.
Přestože švédská centrální banka Riksbank zastavila svou 18měsíční kampaň zaměřenou na zvyšování úrokových sazeb, očekává se, že země může čelit recesi. Goranssonová zdůrazňuje, že dopad současné situace je širší než v 90. letech díky globalizovanému trhu.
Navzdory současným problémům existuje naděje na zlepšení. Riksbank plánuje snížit úrokové sazby během letošního léta, což by mělo podpořit domácnosti a podniky v jejich schopnosti spotřebovávat a investovat.
Je důležité zmínit, že problém rostoucích bankrotů není specifický pouze pro Švédsko. Celosvětově čelí mnoho zemí podobným problémům, včetně USA, kde došlo k vysokému počtu bankrotů firem.
Na rozdíl od Švédska se v Česku daří počet bankrotů dlouhodobě snižovat. Podle Centrálního registru dlužníků došlo v Česku k poklesu firemních úpadků o polovinu za posledních deset let. Tento trend je důkazem stabilnějšího ekonomického prostředí a zvyšující se platební morálky firem.