Vláda se chystá podpořit teplárny téměř miliardou korun z rozpočtu, aby zabránila drastickému růstu cen tepla během nadcházející zimy. Občané tak budou skrze daně přispívat na snížení cen, zatímco teplárny udrží svou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Tento krok však vyvolává otázky o dlouhodobé udržitelnosti takových dotací.


Po dvou letech, kdy si české teplárny dokázaly přivydělat výrobou elektřiny, nastává změna. Vzhledem k nepříznivému vývoji na energetickém trhu a pokračujícímu útlumu uhlí žádají teplárny stát o finanční pomoc, aby mohly udržet kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, známou jako KVET. A stát na jejich žádost zřejmě odpoví pozitivně.

Energetický regulační úřad (ERÚ) totiž zařadil teplárny zpět mezi podporované zdroje energie pro příští rok. Tento krok znamená, že teplárny získají finanční podporu na výrobu elektřiny, podobně jako jiné obnovitelné zdroje energie, jako jsou vodní elektrárny nebo solární parky. Podle dokumentů zveřejněných na webu ERÚ se jedná o přípravu, která zatím prochází procesem připomínkování, ale konečné rozhodnutí by mělo padnout na podzim.

Pokud bude návrh schválen, teplárny si v příštím roce rozdělí ze státního rozpočtu zhruba jednu miliardu korun. Tato podpora je určena provozům, které využívají kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, což je technologie, jež efektivně využívá palivo pro dva účely najednou. Hlavními příjemci podpory budou zejména staré uhelné teplárny a elektrárny, které bez této podpory čelí ekonomickým problémům způsobeným klesajícími tržbami a rostoucími náklady na emisní povolenky.

Podpora pro KVET není novinkou, spíše se jedná o návrat k dříve osvědčenému modelu. Od roku 2013 stát podporoval výrobu elektřiny z kombinovaných zdrojů, ale v letech 2022 až 2024, kdy ceny elektřiny na volném trhu dosáhly rekordních výšin, byla tato podpora zrušena. Nyní, kdy se ceny elektřiny vrátily na nižší úroveň, se podpora obnovuje.

Podle odhadů bude příští rok stát přispívat teplárnám částkou mezi 45 a 200 korunami za každou prodanou megawatthodinu elektřiny, v závislosti na účinnosti a modernizaci jejich provozů. To by mělo teplárnám umožnit udržet ceny tepla na přijatelnější úrovni a zabránit dalšímu zdražování, které by bez této podpory bylo nevyhnutelné.

Nicméně otázkou zůstává, zda je dlouhodobě udržitelné, aby stát takto dotoval soukromé firmy z veřejných prostředků. Přestože podpora teplárnám může krátkodobě pomoci stabilizovat ceny tepla, náklady na tuto pomoc se nakonec projeví v rozpočtu a nepřímo i v peněženkách daňových poplatníků. Zda se tato podpora bude opakovat i v dalších letech, závisí na budoucím vývoji zákonů a energetické politiky České republiky.

Zástupci teplárenského sektoru, jako například Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR, uvádějí, že i několik procent podpory může hrát klíčovou roli v ekonomice výroby. Pokud se teplárnám podaří pokrýt náklady na výrobu elektřiny, mohou udržet ceny tepla stabilní, což je dobrá zpráva pro spotřebitele. Ale zda to bude stačit k dlouhodobé stabilizaci trhu, ukáže až čas.

Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.