Rusko opět hrozí jaderným útokem, zaměřuje se na Berlín a Prahu

Rusko znovu vyslovilo hrozbu jaderného útoku na evropská města, konkrétně jmenovalo Berlín a Prahu. Tento krok je reakcí na nedávné oznámení Spojených států o plánu umístit v Německu rakety dlouhého doletu. V nedělním vysílání ruské státní televize moderátor a poslanec Jevgenij Popov prohlásil, že Moskva může zasáhnout téměř všechny hlavní města Evropy, pokud k tomu Západ poskytne dostatečný důvod.

"Pokud bychom měli v Kaliningradu rakety dlouhého dosahu, můžeme ohrozit téměř všechny evropské metropole: Berlín, Varšavu, všechny pobaltské země, Paříž, Bukurešť, Prahu a americké základny v Německu," řekl Popov ve vysílání stanice Rossija 1. Divákům byla nabídnuta mapa s vyznačením potenciálních cílů napříč Evropou.

Popov dále zdůraznil, že Británie je v nejzranitelnější pozici. "V podstatě nám stačí tři rakety a tato civilizace se zhroutí," pokračoval ve výhrůžkách, jmenoval konkrétně Londýn, Manchester, Birmingham a vojenské základny jako Davenport nebo Clyde Portsmouth.

Je zajímavé, že mezi potenciálními cíli nejsou zahrnuta všechna města států NATO, například Švédska, které aktivně přispívá zbraněmi proti Rusku. To vyvolává otázky, zda neexistují nějaké tajné dohody mezi státy, které Rusko nezahrnuje do svých odvetných akcí.

Rusko hrozí úderem v odpovědi na summit NATO z minulého týdne, na kterém USA oznámily, že od roku 2026 budou v Německu „epizodicky“ umisťovat zbraně dlouhého doletu jako odstrašující prostředek. Německá armáda v současnosti nedisponuje raketami dlouhého doletu, které se odpalují ze země, pouze řízenými střelami, které mohou být odpalovány z letadel.

Severoatlantická aliance na summitu rovněž oznámila, že nová americká základna protivzdušné obrany v severním Polsku, která má sloužit k detekci a zachycování útoků balistických raket v rámci širšího protiraketového štítu NATO, je nyní připravena k plnění úkolů.

Není to poprvé, co v ruské státní televizi zazněly podobné výhrůžky. K napadení Západu, včetně použití jaderných zbraní, v posledních dvou letech opakovaně vyzvali propagandista a moderátor Vladimir Solovjov nebo ruský exprezident Dmitrij Medveděv.

"Vaše města budou našimi oběťmi," varoval Kreml. V sobotu ruský mluvčí Dmitrij Peskov zdůraznil, že rozmístění amerických raket v Německu by mohlo z evropských metropolí učinit terče. "Evropa je cílem našich raket, naše země je cílem amerických raket v Evropě. Máme dostatečné kapacity k zadržení těchto střel, ale potenciálními oběťmi jsou hlavní města těchto zemí," uvedl Peskov.

Kreml naznačil, že konfrontace tohoto druhu by mohla ohrozit Evropu jako celek – stejně jako studená válka skončila rozpadem SSSR. "Evropa se rozpadá. Evropa neprožívá svůj nejlepší okamžik. V jiném uspořádání je opakování historie nevyhnutelné," řekl Peskov podle portálu The Moscow Times.

Washington v reakci vzkázal, že USA a NATO neusilují o vojenský konflikt s Ruskem, ale jakákoli vojenská akce namířená proti spojenci Aliance by vyvolala „zdrcující reakci“.

Rusko má v Kaliningradské oblasti nyní pozemní raketový systém Iskander, jenž dokáže vypouštět střely s doletem až 500 kilometrů. Rakety Iskander jsou schopné nést jak konvenční, tak jaderné hlavice. Kromě toho má Moskva podle amerického Centra pro námořní analýzu v Kaliningradu protivzdušný systém S-400, bombardéry Suchoj Su-30 a Su-24 nebo stíhačky Su-27.

Moskva v květnu uvedla, že spouští výrobu raket krátkého a středního doletu, dříve zakázaných smlouvou o likvidaci střel středního a krátkého doletu. Tu v roce 1987 v Bílém domě podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a prezident USA Ronald Reagan. Smlouva zanikla v roce 2019, obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování. Dohoda signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5 500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.