Podnikatelé Alexej Krenke a Maryna Kandiuk ovládají jedinou přístupovou cestu k Pravčické bráně a ročně inkasují desítky milionů korun ze vstupného, aniž by národní park České Švýcarsko viděl jedinou korunu. Firma PAAL, kterou vlastní, profitovala z divoké privatizace v 90. letech a dodnes odmítá cestu vrátit státu.
Pravčická brána, jedna z nejvýznamnějších přírodních památek v České republice, se stala zdrojem obrovských zisků pro soukromé podnikatele s ruskými a ukrajinskými kořeny, zatímco stát a národní park z těchto peněz nemají vůbec nic. Firmu PAAL, která vlastní jedinou přístupovou cestu k bráně, ovládají Rus Alexej Krenke a Ukrajinka Maryna Kandiuk. Přestože se jedná o pozemek ve státním vlastnictví, výběr vstupného do areálu kontroluje právě tato soukromá firma, která se ročně obohacuje o desítky milionů korun.
Privatizace, která poškodila veřejný zájem
Pravčická brána leží v srdci národního parku České Švýcarsko a ročně ji navštíví stovky tisíc turistů. Přestože samotná přírodní památka patří státu, přístup k ní kontroluje společnost PAAL, která vlastní jedinou cestu vedoucí k této dominantě. Jak se k ní dostala?
V roce 1999 během divoké privatizace získala firma PAAL od Lesů ČR pozemky, které zahrnují nejen přístupovou cestu, ale také historický výletní zámeček Sokolí hnízdo. Od té doby si podnikatelé vybírají vstupné za cestu k ikonické skalní bráně, přičemž stát ani správa národního parku z těchto příjmů nemají žádný podíl.
„Nejedná se o příjmy správy národního parku, která tedy nerozhoduje o využití takto získaných finančních prostředků. Zisk z prodeje vstupného je výhradně ziskem soukromé společnosti,“ uvádí správa parku na svém webu.
Roční návštěvnost se pohybuje mezi 150 až 170 tisíci platících turistů. Dospělí za vstup zaplatí 95 korun, děti a senioři 30 korun. To znamená, že i při nejkonzervativnějším odhadu firma PAAL inkasuje kolem 10 milionů korun ročně jen ze vstupného. Celkové zisky za více než 20 let se tak pohybují v řádech stovek milionů korun.
Krenke odmítá cestu prodat a stát nemá nástroje, jak situaci změnit
V roce 2022, po ničivém požáru, který zasáhl národní park České Švýcarsko, tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková navrhla, aby stát pozemky odkoupil zpět. Jednatel firmy Alexej Krenke však jakýkoliv prodej odmítl.
„Nejsou na prodej,“ potvrdil Krenke médiím.
Ministerstvo se proto snaží alespoň přimět PAAL, aby část svých obrovských zisků vrátila do obnovy turistické infrastruktury. Krenke sice tvrdí, že investuje do areálu, ale většina jeho investic směřuje pouze do jeho vlastního majetku, zejména do rekonstrukce zámečku Sokolí hnízdo.
„My peníze od soukromé firmy na obnovu turistické infrastruktury dostávat nemůžeme,“ uvedl mluvčí parku Tomáš Salov. Podle něj se ale firma PAAL zdráhá přispět i nepřímo přes spolek na rozvoj Českého Švýcarska.
Manipulace s čísly: Kam mizí miliony ze vstupného?
Krenke tvrdí, že firma investovala do areálu od roku 2023 přibližně 14 milionů korun, což je ale zlomek zisků, které PAAL získává ze vstupného. Na transparentním účtu firmy bylo v loňském roce zaznamenáno pouze 971 tisíc korun přijatých ze vstupného, což zdaleka neodpovídá skutečné výši vybraných peněz.
Podle dostupných údajů firma v posledních dvou letech údajně investovala do svého areálu 19 milionů korun a na daních odvedla státu 30 milionů korun. Avšak většina těchto prostředků šla na údržbu soukromých objektů, nikoli na turistickou infrastrukturu národního parku.
Alternativní cesta k Pravčické bráně? Stát zvažoval řešení, ale Paal ho zablokoval
Senátor Zbyněk Linhart (STAN) navrhl, aby se vybudovala druhá přístupová stezka vedoucí k Pravčické bráně přes státní pozemky. Tento plán by přerušil monopol firmy PAAL na výběr vstupného, avšak správa národního parku tento návrh zavrhla.
„Bylo by to mimořádně nákladné a znamenalo by to zásah do klidové zóny národního parku,“ uvedl mluvčí parku Salov. Druhá stezka by musela vést přes skalní útvary, což by bylo technicky složité a drahé.
Kdo jsou podnikatelé stojící za firmou PAAL?
Alexej Krenke pochází z Ruska a ještě kolem roku 2000 uváděl trvalé bydliště v Moskvě. V současnosti žije dlouhodobě v České republice a podle svých slov má české občanství. Spolumajitelkou firmy je od roku 2019 Ukrajinka Maryna Kandiuk.
Senátor Linhart zdůrazňuje, že jeho kritika by byla stejná, i kdyby firmu vlastnili čeští podnikatelé. Nicméně tento případ opět potvrzuje, že podnikatelé s ruskými a ukrajinskými vazbami dokážou díky chytrému obchodnímu modelu dlouhodobě těžit ze státního majetku, aniž by z toho česká veřejnost měla jakýkoliv užitek.
Závěr: Krenke a Kandiuk dál vydělávají, stát nečině přihlíží
Případ Pravčické brány je ukázkovým příkladem toho, jak může soukromá firma s monopolním postavením využívat české občany pro svůj osobní zisk.
Ministerstvo životního prostředí se snaží alespoň vyjednat s firmou PAAL příspěvky na obnovu turistické infrastruktury, ale zatím bez jakéhokoli výsledku.
Dokud nebude přístupová cesta vrácena do rukou státu, budou turisté dál platit za vstup soukromé firmě a národní park z těchto peněz neuvidí ani korunu. To jen prohlubuje negativní vnímání ruských a ukrajinských podnikatelů v České republice, kteří často profitují na úkor místních občanů.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
