Zrušení pořadu 168 hodin způsobilo zmatek. Ředitel zpravodajství Petr Mrzena označil chování Nory Fridrichové a Marka Wollnera za nevhodné a redakci za nejednotnou. Co vedlo ke konci pořadu a jaké byly vnitřní spory?
Zrušení pořadu 168 hodin vyvolalo v posledních dnech mnoho otázek. Ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena však situaci vidí jednoduše. „Generální ředitel se spolu s programovým ředitelem dohodli, že pořad nezařadí do podzimního vysílacího plánu. Proto ho nemůžeme nadále vyrábět,“ vysvětlil Mrzena.
Podle Mrzeny byly přípravy pořadu provázeny častými spory. „Téměř každý víkend jsem řešil konflikty týkající se příprav pořadu,“ uvedl. Ředitel České televize Jan Souček dodal, že za koncem pořadu stojí opakované porušování závazných pravidel při zpracování reportáží a porušení zákona.
Mrzena také poukázal na to, že Fridrichová a Wollner měli nevhodnou konverzaci, která se dostala do bulvárních médií. „Takové chování je nepřijatelné a neprospívá dobrému jménu našeho zpravodajství a publicistiky,“ řekl Mrzena. Podle jeho slov redakce pořadu 168 hodin často čelila vnitřním konfliktům ohledně obsahu a zpracování reportáží.
„Příprava pořadu rozhodně nebyla bezproblémová, naopak. Pravidelně jsem byl informován o provozních a dalších problémech spojených s výrobou reportáží,“ dodal Mrzena. Problémy zahrnovaly vypjaté diskuse o redakčních postupech a dodržování základních novinářských principů.
Navzdory těmto snahám však pořad 168 hodin zůstával zdrojem konfliktů a jeho příprava byla často problematická. Vedení České televize se nakonec rozhodlo pořad zrušit, aby zlepšilo pracovní prostředí a zamezilo dalším kontroverzím.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
