Případ směnárníka, který nosil do banky miliardy, vyvolává otázky o efektivitě AML kontrol Raiffeisenbank a jejích dopadů na malé podnikatele.
Raiffeisenbank, čelící kritice kvůli svému působení na ruském trhu, nyní stojí v centru další kontroverze. Jedná se o případ směnárníka z Ústí nad Labem, který přes deset let vkládal do banky hotovostní částky v celkové hodnotě téměř 90 miliard korun. Tyto transakce, při nichž peníze ihned vybíral v dolarech, vyvolávají otázky ohledně efektivity a standardů protiprávních kontrol banky, známých jako AML (Anti-Money Laundering).
Je zvláštní, že zatímco banka intenzivně kontroluje živnostníky a malé firmy i při malém počtu plateb, v případě směnárníka, který přes banku "vypral" 90 miliard korun, banka neprojevila větší pozornost. Tento fakt nasvědčuje možnosti, že velké banky mohou ovlivnit výsledky policejních vyšetřování. Směnárník, jehož případ prověřovala policie s podezřením na praní špinavých peněz, odmítl s médii mluvit, zatímco jeho manželka poukázala na to, že vše již bylo sděleno policii. Případ byl loni odložen, neboť se nepodařilo prokázat konkrétní zločin.
Raiffeisenbank, jak je povinna, prováděla kontrolu původu peněz. Směnárník ve svých čestných prohlášeních uváděl, že peníze pocházejí z obratů jiných směnáren a půjček od jiných směnárníků. Vzhledem k rozsahu operací se o transakce začal zajímat i Finanční analytický úřad (FAÚ). Nicméně systém fungoval více než deset let bez zásadních zásahů, což nyní prověřuje Česká národní banka. Směnárník nakonec jako původ peněz označil dvě konkrétní směnárny v Praze, které jsou v ruských rukou.
Tento případ vrhá stín na účinnost AML opatření banky, zejména ve srovnání s přístupem k malým podnikatelům a živnostníkům, kteří často čelí důkladným kontrolám i při menším objemu transakcí.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
