Příběh ženy v exekuci

Mladá žena jménem Beáta z Karlových Varů se pomalu vymaňuje ze svízelné situace, kdy na sebe nabalila čtrnáct exekucí. Ve věku pouhých 32 let je svobodná a čelí těmto finančním problémům. Postupem času si uvědomila, že to může mít špatný konec, a začala se vypořádávat se svou situací, včetně pomocí odborníků. Přesto není správné tvrdit, že by se Beáta vyhýbala práci, pouze měla obtížné dětství a ukončila pouze základní školu, aniž by vážně přemýšlela o důsledcích svého jednání v dospělosti. Díky štědrému sociálnímu systému vypadá, že se možná dokáže postavit na vlastní nohy. U plotny stojí mladá žena s culíkem, míchá vařečkou hovězí guláš a mezi řečí odplivuje kouř z cigarety. Markéta, která přijela na návštěvu k Beátě, sedí u stolu a společně vaří. Beáta prochází seznam exekucí, které se jí podařilo nastřádat. Celkem dluží relativně málo, přes 150 tisíc korun. Největší část dluhu, asi polovinu, tvoří sociální a zdravotní pojištění.

"Více let jsem pracovala jako brigádnice ve stánku na různých akcích, kde jsem smažila langoše, a nedávno jsem zjistila, že majitel firmy neplatil mé pojistné," říká Beáta upřímně. Tvrdí, že o tom neměla tušení a o svém dluhu se dozvěděla teprve nedávno.

Beáta nikdy sama neplatila pojistné, nyní ji hradí Úřad práce. Vedle ní u stolu sedí Barbora z poradny pro dlužníky, která považuje její verzi zadlužení za pravdivou. "Byla mladá a s takovými zkušenostmi neznala pravidla. Možná to zní divně, ale je to tak. Máme mnoho klientů podobného typu," přemýšlí.

Na finančním okraji
Beátu k poradci doporučila kamarádka, která získala její důvěru a začala s ní řešit nejen dluhy. "Málokdo z klientů dokáže získat přehled o všech svých dluhových závazcích. Musíme jim v tom pomoci, protože aby byla jistota, musíte požádat o výpis z centrálního registru a soudů v místě trvalého bydliště za posledních několik let," vysvětluje Barbora Trčková.

Beáta absolvovala kurz na pracovníka v sociálních službách prostřednictvím Úřadu práce, ale zatím nenalezla práci v tomto oboru. "Dostávám příspěvek v hmotné nouzi ve výši 4860 korun a když si přivydělám, Úřad práce mi sníží příspěvek," popisuje Beáta.

Před časem si pronajala byt jedna plus jedna na okraji Karlových Varů, který platí ze sociálních dávek. Nájemné ve výši osmi tisíc korun plus energie ve výši dvanáct tisíc korun je pokryto příspěvkem na bydlení a hmotnou nouzi. Po odečtení výdajů na živobytí jí zbývá přibližně tři tisíce korun měsíčně, ale pomáhá své matce ve stánku s občerstvením.

"Tyto sociální případy jsou vždy komplikované, ale musím říct, že Beáta se skutečně snaží. Dělá to, co jí poradíme. Pokud zvážíte, jaké podmínky měla ve svém dospívání a jak žila, je to vlastně zázrak, že neskončila na drogách nebo ve vězení," dodává Barbora.

'Chce mít normální život'
Beáta vyrůstala v Kraslicích na pomezí, ale od sedmi let žila s rodiči mezi kolotočáři. Cestovala s nimi po různých místech a když dokončila základní školu, nešla se ani vyučit.

"Myslela jsem si, že není pro mě vhodné jít na učiliště, a máma také nechtěla, abych studovala," vysvětluje mladá žena, která má přítele a velké plány. "Slíbil mi, že mi pomůže splatit nějaké dluhy, chceme se vzít a založit rodinu. Musím však zhubnout, chci podstoupit operaci. Dříve jsem žila z dne na den, ale teď vím, že to zvládnu," rozhoduje se Beáta.

Dluhový poradce sleduje pokroky své svěřenkyně a má dlouhodobý pocit, že je na nejlepší cestě vymanit se z problémů.

"Poznala jsem ji tehdy, když žila se třemi dalšími lidmi v jednom bytě, nebyla zaregistrovaná na Úřadu práce a neměla žádné dávky. Vůbec nevěděla, jak se z toho dostat. Byla motivovaná, a to je vidět po dvou letech, které spolu řešíme. Sama si sehnala byt a vyřídila všechny záležitosti na Úřadu práce. Oproti mnoha jiným klientům dosáhla výrazného posunu. Chce mít normální a pěkný život," věří dluhový poradce.