V české policii přibývá tlak na kvóty pokut, který odvádí pozornost od skutečné služby občanům. Policisté se stávají nástroji pro statistiky, což vyvolává mezi nimi i veřejností odpor.
V českých policejních řadách sílí nespokojenost kvůli rostoucímu tlaku na vybírání pokut a vykazování kvót, které se stávají důležitější než skutečné služby občanům. Tento tlak nevyžaduje jen zachycení závažných přestupků, jako je jízda na červenou či rychlost, ale zahrnuje i drobné prohřešky chodců a cyklistů, které mají policistům doplnit statistiky. Řadoví policisté tak místo ochrany bezpečnosti občanů bojují o splnění nesmyslných kvót.
Pavel Verner, osmapadesátiletý policista s 18 lety služby, otevřeně mluví o systému, ve kterém se policisté cítí spíše jako "lovci pokut" než služebníci veřejného pořádku. "Systém nás nutí lovit lidi, abychom měli správné čísla a nadřízení byli spokojení," říká Verner a poukazuje na tlak, který přichází shora.
Zklamání se Vernerovi i dalším policistům dostává ve chvíli, kdy jejich nadřízení nejen sledují počet přestupků, ale přímo vyžadují konkrétní čísla z určité oblasti. „Kolegové přinesli několik přestupků za rychlost a jízdu na červenou, čekali pochvalu, ale dostali výtku, že už tři měsíce nechytili žádného cyklistu,“ popisuje Verner.
Tento tlak na „čárkování“ – tedy na počet uzavřených přestupků v tabulkách – je pro řadové policisty vyčerpávající a demotivující. Policie tak namísto prospěchu společnosti slouží jako nástroj pro plnění interních statistik a povinností vůči nadřízeným. Není divu, že se proti těmto praktikám zvedá odpor nejen mezi policisty, ale i v širší veřejnosti.
Policejní prezident Martin Vondrášek se minulý měsíc ohradil proti čárkovému systému a zdůraznil, že by neměl být používán jako ukazatel výkonu policistů. Přesto svědectví mnoha policistů dokládají, že tento systém stále existuje a zasahuje do každodenního výkonu služby.
Protesty proti kvótám na pokuty nejsou jedinou známkou narůstající nespokojenosti uvnitř policejních řad. Policisté navíc poukazují na nízké mzdy a nedostatek personálu, který negativně ovlivňuje schopnost bezpečně a efektivně reagovat na situace v terénu. Ve dnech, kdy je kvůli omezenému počtu personálu složité zajistit běžnou službu, jsou policisté nuceni plnit kvóty pokut a „nahánět“ přestupky tam, kde je to nejsnadnější.
Policisté v Moravskoslezském kraji a dalších regionech se proti těmto praktikám chystají protestovat. Podporu jim vyjadřuje i odborová Unie bezpečnostních složek, která plánuje demonstraci před Ministerstvem vnitra. Důvodem je nejen tlak na čárkování, ale i dlouhodobě neřešené podmínky práce a nízké platy.
Případ Pavla Vernera odhaluje hluboký problém uvnitř české policie, kde se pomalu vytrácí poslání služby občanům. Tlak na kvóty pokut deformuje policejní práci a nahlodává důvěru veřejnosti, která od policie očekává skutečnou pomoc, ne kontrolu pro kontrolu a statistiky.