Odposlechy se v Česku stále více používají. Policie v roce 2023 nasadila odposlechy v 4 302 případech, nejvíce u drogové kriminality a násilných činů.
Počet odposlechů v Česku roste
Odposlechy a sledování se stávají stále častější součástí vyšetřování trestné činnosti v České republice. Policie loni nasadila odposlechy a sledování v celkem 4 302 případech, což je o 710 více než v roce 2021, kdy bylo těchto úkonů nejméně za poslední desetiletí. Odposlechy se tak stávají klíčovým nástrojem při boji proti organizovanému zločinu, drogám i násilným činům.
Kdo a kdy nasazuje odposlechy
Nejvíce odposlechů využívají krajská ředitelství policie, kde bylo realizováno 1 101 případů. Výrazně častěji se však odposlechy používají u celostátních útvarů, které se zabývají závažnějšími a komplexnějšími kauzami:
- Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ): 94 případů
- Národní protidrogová centrála (NPC): 60 případů
- Národní centrála proti terorismu a extremismu: 15 případů
Specializované útvary využívají odposlechy nejen častěji na jeden případ, ale také na delší dobu, protože řeší vysoce organizovanou a technicky náročnou kriminalitu.
Odposlechy a kriminalita v regionech
V roce 2023 policie evidovala 181 417 trestných činů. Nejvíce případů vyžadujících nasazení odposlechů bylo zaznamenáno v hlavním městě:
- Praha: 41 070 trestných činů (22,6 % z celkového počtu)
- Moravskoslezský kraj: 21 564 trestných činů
- Středočeský kraj: 20 594 trestných činů
Nejméně trestných činů bylo evidováno v Karlovarském kraji (5 041 případů, 2,8 %).
Odposlechy jako nástroj proti závažným trestným činům
Odposlechy jsou nejčastěji využívány při vyšetřování drogové kriminality, která zahrnuje velké množství komunikačních kanálů, od mobilních telefonů po internet. Průměrně na jeden případ připadá 5,6 odposlouchávaných linek, přičemž u Národní protidrogové centrály je to až 10,2 linek.
Dále se odposlechy uplatňují v případech násilné trestné činnosti (vraždy, vydírání, obchod s lidmi), hospodářských deliktů či organizovaného zločinu. NCOZ například nasazuje odposlechy na případy proti veřejnému zájmu, hospodářské kázni nebo daňovým deliktům.
Jak dlouho odposlechy trvají
Doba trvání odposlechů se postupně prodlužuje. V roce 2023 činila průměrná délka odposlechu 113 dní. Od roku 2014 se průměrné trvání prodloužilo téměř o 10 %. Přestože zákon ukládá povinnost průběžného vyhodnocování, zda důvody pro odposlechy trvají, více než třetina odposlechů (39 %) je ukončena předčasně.
Efektivita odposlechů
Odposlechy přinesly využitelné důkazy v 77,5 % případů, což potvrzuje jejich důležitost při vyšetřování závažných zločinů. Neefektivní byly odposlechy pouze ve zhruba 11 % případů, kdy nezískaly žádné relevantní informace.
Informování odposlouchávaných osob
Po skončení trestního řízení má policie povinnost informovat osoby, na něž byly odposlechy nasazeny. V roce 2023 bylo informováno 106 ze 143 dotčených osob. Zbývající případy nesplnily podmínky pro informování (například kvůli bezpečnostním rizikům nebo stále probíhajícímu řízení).
Odposlechy v budoucnosti
S rostoucí komplexností kriminálních případů lze očekávat, že odposlechy zůstanou klíčovým nástrojem při odhalování zločinu. Zvýšené počty odposlechů a prodlužování jejich trvání naznačují, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech, především v souvislosti s organizovaným zločinem, drogovými sítěmi a násilnou trestnou činností.
Odposlechy, přestože představují zásah do soukromí, zůstávají jedním z nejefektivnějších nástrojů policie při řešení závažných případů, které by jinak bylo obtížné či nemožné prokázat.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
