Nadcházející novela zákona, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti, by mohla alespoň částečně zmírnit přeplněnost věznic. Tato novela zvažuje snížení trestů za neplacení alimentů, takže ve vězení by skončili pouze lidé, kteří své závazky úmyslně zanedbávali, a to maximálně na jeden rok místo současných tří let. Odborníci tvrdí, že uvěznění neplatičů nemá pozitivní vliv na rodinný život. Je však třeba také řešit finanční obtíže těch, kteří jsou ve vězení.
Nadcházející novela zákona, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti, by mohla alespoň částečně zmírnit přeplněnost věznic. Tato novela zvažuje snížení trestů za neplacení alimentů, takže ve vězení by skončili pouze lidé, kteří své závazky úmyslně zanedbávali, a to maximálně na jeden rok místo současných tří let. Odborníci tvrdí, že uvěznění neplatičů nemá pozitivní vliv na rodinný život. Je však třeba také řešit finanční obtíže těch, kteří jsou ve vězení.
Podle červencových údajů vězeňské služby jsou české věznice téměř plné, a to z více než 98 procent. V současné době je ve vězeních uvězněno téměř 20 tisíc lidí, z nichž asi šest procent tvoří neplatiči alimentů. To stát stojí denně přibližně 2,2 milionu korun. Po přijetí změn, které novela přináší, by se podle náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava (ODS) počet neplatičů ve vězení mohl snížit o 80 až 90 procent.
Ministerstvo spravedlnosti zvažuje revidování postihů pro dlužníky v oblasti neplacení výživného. Aktuálně mohou dlužníci za tuto praxi dostat až tři roky vězení, avšak polovina případů takový trest nevede ke splacení dluhu. Navíc, většina osob ve vězení není zaměstnána, což způsobuje, že jejich dluhy dále narůstají. Proto ministerstvo zvažuje úpravu a chce zachovat vězení pouze pro extrémní případy neplatičů. Pro ostatní by měly být zavedeny nové druhy sankcí.
Jako příklad slouží situace paní Evy z Olomouce, která se svěřila s tím, že bývalý partner neplatil výživné na jejich tři děti po dobu dvou let a za to dostal pouze podmíněný trest. To však nepřineslo žádné zlepšení, a partner i nadále neplatil.
Podle některých názorů neplatiči nejsou zvláště vyděšeni tím, že by mohli skončit ve vězení. Většinou si vězení mohou zpříjemnit, protože tam mají teplo a jídlo. Proto by se měly zavést alternativní tresty, jako jsou veřejné práce.
Návrh novely trestního zákoníku by ponechal vězení pouze pro úmyslné neplacení výživného v případech, kdy by dítě nebo jiná osoba, která je závislá na tomto výživném, byla v nouzi a neměla dostatek na základní životní potřeby, jako je jídlo, hygienické potřeby a oblečení. V takových případech by vězení mohlo trvat až jeden rok, nikoli tři. Ministerstvo doufá, že tímto krokem dojde ke snížení počtu vězňů, kteří jsou ve vězení kvůli neplacení výživného.
V soukromoprávních pohledávkách by se mohly zvýšit úroky z prodlení výživného jako odrazující prvek. Dále by se mohlo umožnit strhávání 10 procent ze mzdy neplatičům v exekuci před odečtením nezabavitelné částky.
Plánovaná novela trestního zákoníku by mohla nabýt účinnosti od příštího července.
