V prvním měsíci roku došlo v České republice k výraznému zvýšení počtu osobních bankrotů, přičemž bylo zaznamenáno 1 133 takových případů. Tento trend naznačuje možné zhoršení finanční situace domácností a rostoucí problémy s řešením dluhů.
V lednu tohoto roku čelila Česká republika významnému nárůstu osobních bankrotů, což odráží potenciální zhoršení ekonomické situace obyvatel. S celkovým počtem 1 133 vyhlášených bankrotů byl zaznamenán výrazný růst oproti prosinci, kdy počet takových případů byl nižší o 259. Tento růst je také vyšší ve srovnání s průměrným měsíčním počtem z předchozího roku, který činil 1 064.
Historicky se lednové období často vyznačuje vyšším počtem bankrotů ve srovnání s prosincem, nicméně tento rok je zvlášť pozoruhodný svým výrazným nárůstem. Zhoršení platební morálky v oblasti spotřebitelských úvěrů, které bylo zaznamenáno již v předchozím roce, může naznačovat narůstající obtíže českých domácností se splácením svých závazků, což by mohlo vést k dalšímu zvýšení počtu osobních bankrotů v průběhu roku.
Regionální rozdíly v počtu vyhlášených bankrotů jsou patrné, s nejvyšším počtem případů v Moravskoslezském, Středočeském a Ústeckém kraji, zatímco nejnižší počet byl zaznamenán v Pardubickém kraji, na Vysočině a ve Zlínském kraji. Celkem bylo za posledních dvanáct měsíců vyhlášeno 12 994 osobních bankrotů, což je o 1 % více než v předchozím období.
Zajímavé je, že v pěti krajích došlo k poklesu počtu osobních bankrotů, přičemž nejvíce ve Zlínském kraji. Naproti tomu kraj Vysočina a Pardubický kraj zaznamenaly nejvyšší meziroční růst. Ústecký kraj zůstává dlouhodobě nejvíce postiženým regionem, s 21 bankroty na 10 tisíc obyvatel, zatímco v Praze byl tento počet nejnižší, pouze 7 bankrotů na 10 tisíc obyvatel.
Tato data poukazují na nerovnoměrné rozložení finančních problémů mezi jednotlivými regiony České republiky a zdůrazňují potřebu zaměřit se na podporu ekonomické stability a zlepšení platební disciplíny mezi občany, aby se předešlo dalšímu růstu počtu osobních bankrotů.