Z hlediska průměrného věku jsou nejčastěji žádosti o navýšení mzdy podávány ve věkové skupině od 25 do 34 let (30 procent), zatímco u skupiny starší 55 let je to pouhých 14 procent.
Z hlediska průměrného věku jsou nejčastěji žádosti o navýšení mzdy podávány ve věkové skupině od 25 do 34 let (30 procent), zatímco u skupiny starší 55 let je to pouhých 14 procent. Generace Z (do 24 let) je pak zhruba v polovině (15 procent).
Toto zjištění naznačuje, že mladší generace jsou ochotnější bojovat za vyšší mzdy, zatímco starší generace, které si již vytvořily určitou životní stabilitu, jsou méně ochotné riskovat konflikt nebo možné nepohodlí, které může přijít s požadavkem na zvýšení platu.
Česká skromnost se projevuje i v případech, kdy zaměstnanci mají druhý zdroj příjmů. Zatímco v globálním měřítku má druhý zdroj příjmů zhruba 21 procent pracovníků, v Česku je to dokonce každý pátý.
Tyto přivýdělky jsou však většinou menší a neposkytují dostatečný důchod. Takže přestože mnoho Čechů pracuje více než jednu práci, jejich celkové příjmy se stále mohou pohybovat na úrovni průměrné mzdy.
Celkově vzato, i když čeští zaměstnanci mají méně tendenci požádat o vyšší mzdu než jejich kolegové v jiných zemích, zpráva ukazuje, že jsou spokojeni s pracovními podmínkami a preferují stabilitu před rizikem. Je možné, že v budoucnu se tyto tendence změní, jak se budou měnit kulturní a společenské normy, ale zatím to vypadá, že česká pracovní kultura hodnotí bezpečí a stabilitu nad rychlým finančním růstem.
Nicméně, zvýšená inflace a hospodářská nejistota by mohly vést k tomu, že se v budoucnosti bude více Čechů snažit zvýšit svůj příjem, ať už prostřednictvím vyšších platů nebo hledáním dodatečných zdrojů příjmů. To bude zajímavý trend k sledování v následujících letech.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
