Už půl roku huť Liberty Ostrava de facto stojí, v provozu je jen část výroby, aktuálně tam pracuje 1500 z 5100 zaměstnanců. Podniku, kterému v Ostravě každý říká Enháčko, zlomily vaz dluhy a skončil v insolvenci. Huť je na tom tak bídně, že náhradu za mzdy musí místo ní lidem vyplatit stát. Jak pád Liberty Ostrava ovlivňuje život v Ostravě, popsal ekonomický geograf Ondřej Slach.
Už půl roku huť Liberty Ostrava de facto stojí, v provozu je jen část výroby, aktuálně tam pracuje 1500 z 5100 zaměstnanců. Podniku, kterému v Ostravě každý říká Enháčko, zlomily vaz dluhy a skončil v insolvenci. Huť je na tom tak bídně, že náhradu za mzdy musí místo ní lidem vyplatit stát. Jak pád Liberty Ostrava ovlivňuje život v Ostravě, popsal ekonomický geograf Ondřej Slach.
Dluhy a insolvenci Liberty Ostrava označil za významný faktor, který negativně ovlivňuje celý region. „Majitel se závodem pracuje nikoli jako s výrobní entitou, ale jako se součástí investičního portfolia, což z technologického hlediska není ideální pro hutní prvovýrobu,“ uvedl Slach. Přesto, podle něj, by aktuální situace mohla dát státu a regionu prostor pro přípravu na budoucnost.
Budoucnost huti závisí na několika faktorech. „Pro oživení podniku budou potřeba vysoké vstupní investice a obnovení hutní prvovýroby bude velmi problematické,“ vysvětluje Slach. Možné řešení vidí ve vstupu kapitálově i odborně silného investora a oživení poptávky na globálním trhu po produktech Liberty v Ostravě.
Potenciální nepokoje v regionu jsou reálnou hrozbou. „V Ostravě ani kraji masové protesty dosud prakticky neprobíhaly, ale aktuální situace by mohla posílit negativní nálady,“ upozorňuje Slach. Dále zdůrazňuje, že propad Liberty Ostrava by mohl ovlivnit další firmy v regionu, přičemž odhaduje, že se může dotknout až 40 tisíc osob v regionu Ostrava, ale i celé České republiky.
Zaměstnanci huti se obávají nejisté budoucnosti. „Je nesmírně důležité, aby stát společně s dalšími subjekty nenechal zaměstnance stranou,“ říká Slach. Stát by měl jednat a poskytovat včasné informace o vývoji, připravit robustní systém podpory pro propuštěné zaměstnance a hledat možnosti jejich rychlého zapojení na trh práce.
Role samospráv, kraje a dalších obcí v této situaci je nezanedbatelná, ale omezená. „Mohou být důležitým partnerem státu při koordinaci aktivit v oblasti trhu práce nebo nových investic,“ dodává Slach. Privátní sektor a univerzity by také měly hrát klíčovou roli při hledání nových směrů rozvoje regionu.