Kvóty pro ženy ve vedení firem je vnímáno jako protekce

V rámci snah o narovnání genderových nerovností na pracovišti přichází Česká republika s legislativní novinkou, která má podpořit větší zapojení žen do vedoucích pozic ve velkých firmách. Tento krok vyplývá z evropské směrnice a dopadne na společnosti jako ČEZ, Kofola, Moneta Money Bank, Komerční banka a Philip Morris, které jsou obchodované na burze a mají více než 250 zaměstnanců.

Zavedení kvót je odpovědí na stávající situaci, kdy v Česku působí ve vedoucích a dozorčích pozicích pouze 21% žen, což je pod průměrem Evropské unie i celosvětovým standardem. Cílem je dosáhnout alespoň 40% zastoupení žen na neexekutivních postech vedení, nebo alternativně 33% zastoupení v celém vedení včetně exekutivních pozic.

Tento legislativní krok vyvolává smíšené reakce. Některé firmy již podmínky splňují, zatímco jiné upozorňují na riziko umělého dosazování žen do funkcí, které by nemusely být založeny výhradně na odborných kvalitách.

Je očekáváno, že mnoho společností zavede strategii zakládání dceřiných firem, do kterých přerozdělí své zaměstnance. Tento krok umožní obejít legislativu týkající se pozitivní diskriminace, což umožní přijímat nové pracovníky na základě jejich profesních kvalit bez ohledu na pohlaví.

Citace reakcí z veřejného prostoru: Mám pocit, že Evropa vůbec nechápe, co se ve světě děje. Naše postavení se zhoršuje. Snad ve všem rozumném zaostáváme za Asií. Evropská vize hlásaná ještě před deseti lety, že doženeme USA, se vypařila. Místo toho, abychom pracovali na tom, jak to napravit, pracujeme na tom, jak být ještě méně konkurenceschopní. Do vedení firem nemají nastoupit ti nejlepší, ale ti, kteří mají správné pohlaví. To je podle mě diskriminace naruby.