V prostředí justičních paláců se odehrál obrovský skandál. Josef Pelc, účetní Okresního soudu v Lounech, je podezřelý z přesunu 13 milionů korun na své soukromé účty. Případ odkrývá otázky kolem bankovního monitoringu a boje proti praní peněz.
V záplavě finančních transakcí a každodenní rutině se zdá být zvláštní, že anomálie v transakcích nepostřehl bankovní systém v rámci opatření proti praní peněz (AML). O to více překvapuje případ Josefa Pelce, bývalého účetního Okresního soudu v Lounech, který si v průběhu několika let poslal na své soukromé účty celkovou částku přesahující 13 milionů korun. Jak je možné, že Pelcova nelegální činnost, pravděpodobně spojená s jeho závislostí na hazardních hrách, zůstala tak dlouho neodhalena?
Obrovský průšvih, kterým se nyní zabývá nejen Ústecký krajský soud, ale i Ministerstvo spravedlnosti, vyvolává otázky o bezpečnostních mechanismech a kontrolách ve finančním řízení státních institucí. Podle mluvčího Ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky se nejedná o systémovou chybu, přesto však úřad pracuje na opatřeních, která by v budoucnu podobná selhání měla zabránit.
Kriminální jednání Pelce, který ve své funkci zastupoval i hospodářku soudu a měl na starosti rozpočet, je jedním z největších případů zpronevěry v historii české justice. Případ připomíná skandál z roku 2016, kdy zaměstnanec Českého volejbalového svazu ukradl 20 milionů korun, které následně prosázel. I Pelc, podle dostupných informací, prosázel zpronevěřené peníze, což jen zdůrazňuje problém gamblerství v kontextu finančního trestného jednání.
Lenka Ceplová, šéfka Krajského soudu v Ústí nad Labem, potvrdila, že vedení soudu již informovalo ministerstvo o tomto závažném kriminálním činu. Vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení je však další informace oprávněn poskytovat pouze dozorující státní zástupce.
Josef Pelc, který je stále vyšetřován na svobodě, a proti kterému zatím nebylo vzneseno obvinění, se ocitl v centru pozornosti nejen kvůli svému jednání, ale i kvůli otázkám, které jeho případ otevřel ohledně dohledu a prevence ve veřejném sektoru. Jak dalece mohou být bankovní a justiční systémy ochráněny před podobnými selháními v budoucnosti?