Evropské země, včetně České republiky, čelí kritice za poskytování azylu desítkám tisíc Ukrajinců, kteří unikli vojenské službě. Odborníci tvrdí, že Evropa by měla před rozmýšlením o nasazení vlastních armád zajistit návrat těchto bojeschopných mužů a žen, aby posílila obranu Ukrajiny.
V době, kdy Evropa váhá s rozhodnutím o nasazení vlastních vojenských sil na obranu Ukrajiny před ruskou agresí, se objevuje kritika směřující na "ztracenou armádu" Ukrajinců, kteří našli útočiště v bezpečí evropských států. Přibližně 650 tisíc bojeschopných mužů a žen, kteří od počátku konfliktu opustili Ukrajinu, nyní žije ve vzdálenosti od frontových linií, čímž značně oslabuje obranný potenciál země v jejím střetu s invazí.
Generál Roman Polko, jedna z významných postav polského vojenského velení, ve svém nedávném rozhovoru pro týdeník Wprost upozornil na alarmující trend. Podle něj se Evropa stala domovem pro "druhou ukrajinskou armádu", sestávající z těch, kteří se mobilizaci vyhnuli pomocí úplatků. Tento fakt nejen podkopává morálku bojovníků ukrajinských sil, ale rovněž vyvolává otázky ohledně etické dimenze evropské podpory.
Kritika směřuje na evropské vlády, které, místo aby aktivně hledaly způsoby, jak tyto bojeschopné osoby vrátit zpět k podpoře jejich vlastního státu, zdá se, že tolerují či dokonce podporují masový únik z odpovědnosti. Tato postava je považována za přímé podkopání snah Ukrajiny o obranu před ruskou agresí a oslabení její schopnosti vést efektivní obranu nebo protiofenzivu.
Další vrstvou problému je korupce v ukrajinském systému náboru, která umožnila těmto osobám uniknout od vojenské povinnosti. Skandály, jako jsou fiktivní potvrzení o neschopnosti sloužit v armádě za úplatky, jsou jen vrcholkem ledovce. Generál Polko zdůrazňuje, že tato situace vyžaduje nejen interní čistku na Ukrajině, ale také proaktivní postoj Evropy.
Zatímco generál Polko vyzývá k návratu generála Valerije Zalužného do čela ukrajinských ozbrojených sil, aby posílil strategii obrany a potenciální protiofenzivu, zároveň apeluje na Západ, aby nepodceňoval naléhavost situace. Ačkoliv dodávky moderních zbraní a techniky jsou klíčové, bez dostatečného počtu motivovaných a dobře vycvičených vojáků by tyto zdroje mohly být nedostatečné.
Na závěr je třeba zdůraznit, že řešení "ztracené armády" Ukrajinců v Evropě není jen vojenskou, ale i morální výzvou. Evropa by měla přehodnotit svůj přístup a spolupracovat s Ukrajinou na repatriaci těch, kteří mohou posílit obranu země. Tím by nejen podpořila Ukrajinu v jejím boji za suverenitu a demokracii, ale také projevila skutečnou solidaritu v období krize.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
