Evropská unie čelí zásadní výzvě. Zatímco USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od ekologických závazků a podporují levnou těžbu ropy a plynu, Evropa zůstává osamocená v prosazování Green Dealu. Jaké ekonomické dopady může mít tato situace na starý kontinent a jak se k ní postaví evropský průmysl?
Evropská unie se ocitá v obtížné situaci. Nový americký prezident Donald Trump oznámil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a přerušení financování Green Dealu. Spojené státy se místo toho zaměřují na intenzivní těžbu fosilních paliv, kterou Trump označuje za klíč k ekonomickému růstu. Tento krok staví Evropu do pozice, kdy musí pokračovat ve své ekologické politice bez podpory svého dlouholetého spojence.
Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost, upozorňuje, že Evropa bude muset přehodnotit své strategie. „Green Deal obsahuje ekonomicky smysluplné prvky, jako jsou například tepelná čerpadla. Na druhou stranu solární parky v málo slunných regionech už ekonomický smysl nedávají,“ řekl Bartuška v rozhovoru. Podle něj je klíčové rozlišit, co je návratné, a zbytek omezit.
Energetická krize, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, ukázala, že Evropa dokáže rychle reagovat. Zároveň se ale ukazuje, že přílišné spoléhání na obnovitelné zdroje může být bez záložních systémů problematické. „Musíme budovat diverzifikované dodávky energie a nové zdroje, jinak se z vývozce elektřiny staneme dovozcem,“ varuje Bartuška.
Otázkou zůstává, zda se Evropa bude schopna vyrovnat s konkurencí USA, které díky levné energii mohou získat významnou ekonomickou výhodu. „Evropa potřebuje nakopnout,“ uzavírá Bartuška. Výsledek této situace ovlivní nejen evropskou ekonomiku, ale i její postavení na globální scéně. =