Příběh Davida Kozáka, studenta s vynikajícími výsledky na Karlově univerzitě, se tragicky změnil ve scénář největšího masakru v moderní historii Česka. Jeho dvojí život, ovlivněný temnými myšlenkami a inspirací ruskou vražedkyní, vyústil v krvavé řádění na filozofické fakultě a přinesl otřesné otázky o bezpečnosti a duševním zdraví ve vzdělávacím prostředí.
David Kozák, student obecných dějin na Karlově univerzitě, byl známý svými akademickými úspěchy a nedávným oceněním od Polského institutu v Praze. Avšak pod povrchem této zářné akademické kariéry se skrývala temná a zvrácená mysl. Kozák, ve věku 24 let, trpěl psychickými problémy a v hlavě mu točily myšlenky na vraždu.
Jeho plány na masakr byly detailně popsány v poslední zprávě na sociální síti Telegram. Zde se zmínil o svém obdivu k Alině Afaskinové, ruské studentce, která v prosinci spáchala vraždu na gymnáziu. Kozákův fascinovaný postoj k masové vraždě byl evidentní, když psal o tom, že sériové vraždy jsou méně "výhodné" než masové.
Přestože se mu dařilo ve škole, jeho nenávist k světu a touha způsobit co nejvíce bolesti byly nezměrné. V den tragédie, pouhé tři dny před Štědrým dnem, Kozák nejprve zavraždil svého otce v Hostouni a poté se vydal do Prahy. Byl vyzbrojen arzenálem zbraní, včetně dlouhých pušek a výbušnin, které policie později našla.
Jeho řádění na filozofické fakultě Karlovy univerzity si vyžádalo životy deseti osob, včetně Kozáka, a zanechalo další lidi v kritickém stavu v nemocnicích. Tento čin je považován za největší masakr v dějinách Česka a vyvolává vážné otázky o bezpečnosti a mentálním zdraví v akademickém prostředí.
Policie také prošetřuje spojitost Kozáka s nedávnou dvojnásobnou vraždou v Klánovickém lese, což podle policejního prezidenta Martina Vondráška může být „velmi reálná“ možnost. Vyšetřování pokračuje, a společnost zůstává v šoku a žalu nad tímto nepochopitelným aktem násilí.