Česká republika má v porovnání s okolními státy nastavenou nejvyšší sníženou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH).
Česká republika má v porovnání s okolními státy nastavenou nejvyšší redukovanou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH). Studie od poradenské firmy Mazars uvádí, že pokud Parlament přijme vládní balíček na konsolidaci veřejných financí bez úprav, odstup od ostatních středoevropských sazeb DPH se ještě prohloubí. Ale poznamenává, že když posuzujeme daňové zatížení spotřebitelů z DPH, musíme se nejen zaměřit na výši sazeb, ale také na to, jak jsou jednotlivé položky rozloženy mezi nimi.
V současné době Česká republika využívá dvě snížené sazby DPH - 10 a 15 procent. Plánovaný vládní balíček předpokládá sjednocení těchto sazeb na 12 procent. Studie poukazuje na to, že již nyní jsou české snížené sazby DPH vyšší než v sousedních státech - Polsku, Slovensku, Rakousku, Německu a Maďarsku.
Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice, upozorňuje, že je důležité podívat se také na to, jaké druhy zboží a služeb podléhají daní v jednotlivých zemích, nejen na výši a počet sazeb DPH. Zmínil, že se při sjednocení snížených sazeb v České republice také změní rozložení položek v základní a snížené sazbě.
V porovnání se základní sazbou DPH je Česká republika s 21 procenty v průměru ve střední Evropě. Klein upozornil, že Maďarsko je výjimečné v celé EU v nastavení základní sazby DPH.
Podnikatelé, kteří mají roční obrat přesahující dva miliony korun, musí odvádět DPH. Od tohoto roku se limit zdvojnásobil. Klein uvádí, že je důležité posuzovat obrat podle libovolných 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nikoliv podle kalendářního roku.
DPH tvoří dominantní daňový příjem pro stát, představuje více než polovinu všech vybraných daní mimo povinného pojistného. V loňském roce bylo vybráno 536,2 miliardy korun na DPH, a za první pololetí tohoto roku 267,5 miliardy korun.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
