Noclehárny v Česku se plní lidmi, kteří navzdory denní práci nemají na bydlení. Systém, který měl chránit občany před chudobou, selhává. Stát se soustředí na podporu uprchlíků, zatímco stále více Čechů končí bez domova. Jak dlouho vydržíme tuto novou českou katastrofu?
Práce nestačí ani na základní bydlení
Jakub Tesař, osmatřicetiletý zedník, si po návratu z Holandska, kde si pronajímal dům za 450 eur, našel v Česku brigádu. Přesto na vlastní bydlení nedosáhl a skončil v noclehárně. „Drahé bydlení a nízké mzdy. V porovnání se zahraničím je to katastrofa,“ říká Jakub, který denně pracuje, ale na nájem nemá.
Jakub Tesař, osmatřicetiletý zedník, si po návratu z Holandska, kde si pronajímal dům za 450 eur, našel v Česku brigádu. Přesto na vlastní bydlení nedosáhl a skončil v noclehárně. „Drahé bydlení a nízké mzdy. V porovnání se zahraničím je to katastrofa,“ říká Jakub, který denně pracuje, ale na nájem nemá.
Podobný osud potkal i Václava Latochu, který po výkonu trestu získal špatně placenou práci. „Chci žít důstojně, ale není mi to umožněno. Co mám dělat?“ ptá se.
Z noclehárny do práce a zpět
Podle sociálního pracovníka Prokopa Janči přibývá lidí, kteří pracují, ale kvůli vysokým cenám nájmů a nízkým mzdám si bydlení nemohou dovolit. „Nejčastěji jde o brigády nebo sezónní práce. Typickými klienty jsou lidé, kteří přišli o bydlení z ekonomických důvodů – například po rozchodu, rozvodu nebo ztrátě zaměstnání,“ vysvětluje Janča.
Podle sociálního pracovníka Prokopa Janči přibývá lidí, kteří pracují, ale kvůli vysokým cenám nájmů a nízkým mzdám si bydlení nemohou dovolit. „Nejčastěji jde o brigády nebo sezónní práce. Typickými klienty jsou lidé, kteří přišli o bydlení z ekonomických důvodů – například po rozchodu, rozvodu nebo ztrátě zaměstnání,“ vysvětluje Janča.
Kde stát selhává?
Zatímco Češi bez domova bojují o důstojný život, stát masivně podporuje bydlení pro uprchlíky. Podle některých odborníků jde o chybu systému, který nedokáže reagovat na narůstající problém. Náklady na bydlení se vyšplhaly tak vysoko, že je nedokáže pokrýt ani pravidelný příjem.
Zatímco Češi bez domova bojují o důstojný život, stát masivně podporuje bydlení pro uprchlíky. Podle některých odborníků jde o chybu systému, který nedokáže reagovat na narůstající problém. Náklady na bydlení se vyšplhaly tak vysoko, že je nedokáže pokrýt ani pravidelný příjem.
Adaptace na chudobu jako nový standard
„Nemá cenu snažit se o víc,“ říká čtyřicetiletý Jaroslav, který se vzdal snahy o vlastní bydlení a žije v azylových domech. „Práce už není zárukou stability. Chodíte do práce, ale máte sotva na základní potřeby – to už je otroctví.“
„Nemá cenu snažit se o víc,“ říká čtyřicetiletý Jaroslav, který se vzdal snahy o vlastní bydlení a žije v azylových domech. „Práce už není zárukou stability. Chodíte do práce, ale máte sotva na základní potřeby – to už je otroctví.“
Problém napříč Českem
Situace není jen problémem Prahy. V Brně nebo Ostravě jsou nájmy tak vysoké, že i pracující lidé končí v azylových domech. „Před deseti lety to bylo výjimečné. Dnes je to běžné,“ potvrzuje Jan Třinecký z Armády spásy.
Situace není jen problémem Prahy. V Brně nebo Ostravě jsou nájmy tak vysoké, že i pracující lidé končí v azylových domech. „Před deseti lety to bylo výjimečné. Dnes je to běžné,“ potvrzuje Jan Třinecký z Armády spásy.
Kam směřujeme?
Česká republika se potýká s novou formou chudoby – lidé pracují, ale nemají na důstojný život. Zatímco stát financuje bydlení pro bojeschopné cizince, vlastní občané zůstávají na okraji. Je čas začít hledat řešení, než systém zcela zkolabuje.
Česká republika se potýká s novou formou chudoby – lidé pracují, ale nemají na důstojný život. Zatímco stát financuje bydlení pro bojeschopné cizince, vlastní občané zůstávají na okraji. Je čas začít hledat řešení, než systém zcela zkolabuje.