ANO oznámilo plány na zavedení EET 2.0, revolučního systému pro monitorování všech online plateb. Slíbeny jsou významné příjmy pro státní rozpočet, avšak kritici varují před možnými riziky pro soukromí a podnikání.
Ve stínu kontroverzí a smíšených výsledků původní elektronické evidence tržeb (EET) hnutí ANO vyvíjí ambiciózní projekt EET 2.0. Alena Schillerová, bývalá ministryně financí a stoupenkyně tohoto návrhu, hrdě oznámila, že nová verze bude schopna monitorovat veškeré online platby, což by mělo teoreticky přinést obrovské příjmy do státního rozpočtu. Představy o výdělcích až 12,5 miliardy korun se však setkaly s realitou pouze částečně již u první verze EET, kdy skutečný příjem byl značně nižší.
Tento nový pokus o zefektivnění státního dohledu nad finančními transakcemi přichází s vysokými očekáváními, ale i vážnými obavami. Kritici poukazují na možné negativní dopady na soukromí občanů a podnikatelské prostředí. Obavy vyvolává zejména potenciál pro zneužití dat a zátěž pro malé podnikatele, kteří se již nyní potýkají s administrativním břemenem.
Schillerová a její spojenci v ANO však zdůrazňují, že EET 2.0 přinese výhody všem. Očekávají, že výnosy z nového systému půjdou na financování veřejných projektů, jako jsou nové školky nebo sportoviště. Navzdory optimismu exministryně financí jsou někteří ekonomové a analytici skeptičtí ohledně reálného přínosu a efektivity navrhovaného systému.
Kontroverzní aspekty EET 2.0, jako jsou obavy z nadměrného sledování a možného zásahu do soukromí, vyvolávají diskusi o hranicích státního dohledu a ochrany osobních dat. Zatímco ANO slibuje zlepšení ve veřejném zájmu, opozice a některé neziskové organizace varují před riziky spojenými s tak rozsáhlým sběrem dat.
Zavedení EET 2.0 bude jistě klíčovým tématem nadcházejících měsíců a let, zvláště s blížícími se volbami. Otázkou zůstává, zda projekt skutečně přinese slibované výhody pro všechny občany České republiky, nebo zda se stane dalším příkladem problematického státního zásahu do soukromého sektoru.