Advokátka Lucie Hrdá ukončila své působení ve spolku Bez trestu poté, co se neshodla s jeho vedením na otázce obhajoby soudce obviněného z týrání partnerky. Případ otevírá diskusi o roli advokáta a důležitosti presumpce neviny v právním systému.
Advokátka Lucie Hrdá, známá svým bojem proti sexuálnímu a domácímu násilí, oznámila odchod ze spolku Bez trestu, který se zaměřuje na podporu obětí těchto trestných činů. Důvodem je její role obhájkyně soudce Romana Švaňhala, obžalovaného z týrání partnerky a křivého obvinění.
Spolek Bez trestu ve své tiskové zprávě uvedl: „Role Lucie Hrdé v kauze soudce Švaňhala se ukázala jako neslučitelná s hodnotami spolku. Neztotožňujeme se se způsobem obhajoby ani s následným komentářem, že by se snad nemělo jednat o násilníka. Taková komunikace je sama o sobě zlehčováním násilí a neslučuje se s hodnotami Bez trestu.“
Lucie Hrdá však zdůrazňuje, že jako advokátka má povinnost hájit každého obviněného, neboť dokud není pravomocně odsouzen, je třeba na něj pohlížet jako na nevinného. „Budu i nadále podporovat oběti a neziskový sektor, který o mé znalosti bude stát, a bojovat proti systému, který jde proti nim,“ uvedla na sociální síti X.
Tento konflikt poukazuje na napětí mezi ochranou práv obětí a základními principy právního státu, zejména presumpcí neviny. Někteří odborníci varují, že postup spolku Bez trestu může zpochybňovat ústavní principy a inklinovat k presumpci viny, což vede k odsuzování lidí bez řádných soudů a obhajoby.
Případ soudce Romana Švaňhala je komplikovaný. Dva soudy ho odsoudily za týrání partnerky, avšak Nejvyšší soud ho zprostil s odůvodněním, že intenzita jeho jednání nedosáhla úrovně trestného činu. Nedávno byl nepravomocně odsouzen za křivé obvinění své partnerky, proti čemuž se odvolal.
Lucie Hrdá odmítla poskytnout rozhovor, ale na sociálních sítích uvedla, že nadále bude hájit práva svých klientů v souladu se zákonem a profesní etikou. Její odchod ze spolku Bez trestu vyvolal debatu o roli advokátů v citlivých kauzách a o tom, jak vyvážit zájmy obětí s právy obviněných.
Tato situace otevírá širší otázky o tom, jak by měly organizace na podporu obětí spolupracovat s právními profesionály a jak zajistit, aby základní právní principy nebyly narušeny ve snaze dosáhnout spravedlnosti pro oběti.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
